Obecní kronika

Radim Dušek

Zákon č. 132/2006 Sb., o kronikách obcí
Ukládání obecních kronik do archivů – metodické stanovisko archivní správy MV
Metodický pokyn odboru AS MV ČR – Vyhotovování dokumentů na trvanlivém papíru
Doplnění metodického pokynu k vyhotovování dokumentů na trvanlivém papíru
Používání dokumentního inkoustu při provádění zápisů do matričních knih

Po listopadu roku 1989 přešla povinnost péče o kroniky na obce. Až v roce 2006 byl schválen nový zákon č. 132/2006 Sb., o kronikách obcí. Nabyl účinnosti 1. června téhož roku. Zrušil zákon č. 80/1920 Sb. z. a n., o pamětních knihách obecních a vládní nařízení č. 169/1932 Sb. z. a n., o pamětních knihách obecních.

Kroniku obce, do níž se zaznamenávají zprávy o důležitých a pamětihodných událostech v obci pro informaci i poučení budoucím generacím, má vést každá obec. Jedná se o úkol, ne doslovnou povinnost, což však neznamená, že by kronika nemusela být založena.

Kronika může obsahovat přílohy v podobě písemných, obrazových nebo zvukových dokumentů, jež doplňují vlastní zápis, tzn., že jsou její nedílnou součástí.

Obec je povinna zabezpečit kroniku proti ztrátě, poškození a neoprávněnému přístupu. Zápis se provádí nejméně jedenkrát za kalendářní rok a o jeho obsahu rozhoduje obec.

Nahlížet do kroniky může každý ve vymezené době na obecním úřadě. Pokud je nahlížení umožněno do ručně psané kroniky nebo tištěné vázané papírové knihy s číslovanými listy, dohlíží kronikář. Občan obce starší 18 let i osoba, které zákon přiznává práva občana obce, může navrhnout písemně změnu, doplnění nebo opravu kronikářského zápisu. Obec na základě předložených návrhů podle okolností zápis v kronice opraví, doplní nebo jinak změní.

Zákon nehovoří o strojopisu. Novinkou je, že „dozor“ nad vedením kronik je plně v rukou obce.

Způsoby vedení kroniky

• klasickým ručně psaným způsobem v knize s číslovanými listy na trvanlivém papíře
• pomocí psacího stroje
• v elektronické podobě s možností tisku číslovaných listů po uzavření každého kalendářního roku na trvanlivém papíře určeném pro dokumenty; volné listy se pak zajistí vazbou.

Problémy tisku na papír a uchování dat v elektronické podobě

• Jakým způsobem tisknout na papír?
• Jak uchovávat počítačem zpracovaná data, digitální fotografie, internetové stránky apod.

Varování! Problematická dlouhodobá životnost.

Tisk se provádí laserovou tiskárnou dosahující nejméně 150 DPI (počtu bodů na jeden palec). Velká pozornost musí být věnována, aby nebylo použito žádné ukládání v umělohmotných obalech a vazbách. Neméně důležité je použití vhodného materiálu (viz níže).

Datové formáty statických dokumentů v digitální podobě

• formát PDF/A-1a (ISO 19005-1) = pro statické textové, obrazové a kombinované dokumenty v digitální podobě
• formáty PNG (ISO/IEC 15948) a TIFF = pro statické obrazové dokumenty v digitální podobě

Je velice reálné, že ve 21. století bude mít elektronické vedení kroniky širší uplatnění, neboť umožní vedení více exemplářů obsahově i formálně rovnocenných. Další argument o předcházení možných sporů mezi obcí a státním archivem při zákonném předávání je pochopitelný, i když existuje řešení i pro případ ručně psaných kronik (viz níže).

Důležité upozornění! Je nezbytně nutné zálohovat na nejméně dvou médiích. Po dokončení textu vždy vytisknout. (zpět na obsah)

Materiál pro ručně psanou kroniku

• trvanlivý nekyselý papír = ANO
• dokumentní inkoust = ANO
• barevný inkoust = NE
• propisovací tužka = NE
• dokumentní páska (psací stroj) = ANO

Důvodem používání papíru, jenž vyhovuje požadavkům ČSN ISO 9706 Informace a dokumentace – papír pro dokumenty – požadavky na trvanlivost, je obava z kyselosti, která způsobuje postupnou degradaci. Citovaná norma definuje přesně vlastnosti, které musí splňovat papír určený pro dlouhodobé uložení v archivech.

Dokumentní inkoust

• dokumentní inkoust 141 601 = ANO
• Roller Document 2635 s kovovým kuličkovým hrotem = ANO
• Liner Document 2631 s plastickým hrotem = NE

Podoba ručně psané kroniky (pouze doporučení)

• nejlépe v celokožené vazbě Na přední desce by měl být uveden název: Obecní/městská kronika/pamětní kniha Obce/Města + název v nominativu. Pokud je kronika vedena ve více svazcích, bylo by vhodné uvést časové období, které obsahuje i číslo dílu. To samé nebo alespoň základ v podobě názvu by měl být na hřbetu vázané knihy.
• 150 až 250 listů (maximálně do 400 listů) nelinkovaného trvanlivého papíru
• rozměr většinou o velikosti 30 x 40 cm
• pouzdro lze jen a jen doporučit
• listy kroniky by měly mít jednotnou úpravu s volnými okraji, např. horní okraj 3,5 cm, dolní okraj 4 cm, na vnitřní straně 2,5 cm a na vnější straně prostor 4,5 cm pro zápis věcných hesel

Obsah kroniky (pouze příklad)

Předepsaná pravidla k obsahu kronik nejsou stanovena, ale naštěstí existuje dostatek pomůcek, podle kterých si každý kronikář má možnost ke své práci vytvořit co možná nejvíce vyhovující postup. Z metodického hlediska převažují tradiční doporučení vztahující se ke starší a již neplatné legislativě, která lze samozřejmě upravit a využít i v současnosti.

Nový svazek kroniky obce by měl obsahovat tyto náležitosti:

1. Titulní list Na titulním listu se vyznačí základní formální náležitosti, jako název kroniky, díl (římskou číslicí) a časové určení od – do. Pod tím se otiskne úřední obecní razítko (kulaté) a podepíše starosta obce. Na rubu titulního listu se poznamená počet stran, a to číslicemi i slovy. Čísluje se každá strana (nepoužívá se číslovač s razítkovou barvou).
2. Úvod následuje za titulním listem a obsahuje usnesení zastupitelstva či rady o založení kroniky, údaje proč nebyla vedena dříve, pokud byla vedena, kolik má svazků, jejich uložení a časový rozsah atd.
3. Stručný životopis kronikáře Ke stručnému životopisu je potřebné připojit datum jmenování kronikáře a od kdy začal vést kroniku. Je vhodné zápis doplnit o případné spolupracovníky, je-li jmenována, tak o členy letopisecké komise. Dojde-li ke změně kronikáře, tato skutečnost se zapíše za posledním zápisem. Uvádí se usnesení zastupitelstva obce o důvodech ukončení předchozího kronikáře a pověření jiného občana vedením pamětní knihy. Následuje životopis a záznam o převzetí kroniky, o počtu příloh včetně data převzetí. Zápis by měl podepsat starosta.
4. Popis obce Zpracovává se, pokud je zakládána úplně nová kronika, nebo v případě, že předchozí svazky údaje neobsahovaly.
• poloha obce Geografická poloha, označení kraje, ke kterému obec přísluší, okres, nejbližší město a okolní obce s určením vzdáleností, komunikační spoje, dopravní obslužnost a její úroveň, pošta, telefon, hranice katastru obce, rozloha obce, polí, luk, pastvin, lesů, sadů, potoků, řek, rybníků. Popíše se rostlinstvo, památné či chráněné stromy, přírodní útvary, domácí i lesní zvířata. Neměla by chybět charakteristika podnebí.
• vzhled, popis obce Počet domů, druhy staveb, stáří nejstarších budov, významné budovy, stavební a kulturní památky, zemědělské a průmyslové objekty, názvy částí obce, jména ulic a náměstí, místní názvy předávané jen ústním podáním, památná, turistická a zajímavá místa, chráněná území, vodovod, plynofikace, čističky odpadních vod apod.
• historie vzniku obce Stručná historie, historické události s doložením stáří.
• obecní znak a prapor Neopomenout rovněž oficiální data udělení obecního znaku a praporu, autora – heraldika, za samozřejmost se považuje blason – popis znaku a praporu, zvolená symbolika a vzájemná vztah k události, zvoleným figurám apod.
• obyvatelstvo obce Počet obyvatel, národnostní složení, statistika: přehled podle zaměstnání, vzdělání, stáří, pohlaví, vybavení domácností apod.
• veřejná správa, politický a veřejný život obce Správa obce: zastupitelstvo obce, rada obce, výbory zastupitelstva a komise rady obce, osadní výbory, obecní úřad, politické strany v obci, občanská sdružení včetně tělovýchovných organizací a klubů, aktivity občanů: ochotnické divadlo, pěvecké a jiné soubory, významné aktivity apod.
• hospodářské poměry obce Průmyslová, zemědělská a řemeslná výroba, živnosti, charakteristiky činnosti – obory, počty zaměstnanců v jednotlivých oborech, celková zaměstnanost obyvatel, obchod, peněžní ústavy apod.
• školství obce Druhy škol, počty žáků, učitelů, dojíždějících za vzděláním mimo obec, rekvalifikace, možnosti vzdělávání.
• kultura a tělovýchova obce Popis kulturních a tělovýchovných zařízení a jejich vybavení: knihovna, kulturní dům, kino, muzeum, galerie, osvětová beseda, kulturní zájezdy pro občany, lidová tvořivost občanů, lidové zvyky a tradice v obci, čestní občané obce nebo významní rodáci činní v kulturním životě s popisem jejich zásluh o obec či stát apod.
• zdravotní a sociální zařízení obce Zdravotní středisko, ordinace, rehabilitační a sociální péče, domy s pečovatelskou službou, domovy důchodců apod.

Pokračování ve druhé části